Tag Archives: Prokletí zámku v napajedlích

Prokletí napajedelského zámku 3 – radnice vrací úder

Jak už jsem tu mnohokrát zmínil, nezačal jsem psát tento „zámecky miniseriál“ proto, abych snad poškozoval dobré jméno společnosti Zámek Napajedla, s.r.o. Vlastně jsem pouze chtěl porozumět tomu, co vedlo majitelé zámku k nenadálému uzavření areálu. Rozhodl jsem se proto oslovit obě strany. První na řadě byl zámek. Petra Psotková mi poslala mail, na jehož základě jsem sepsal předcházející článek. Petřin mail jsem ovšem také rovnou přeposlal na adresu Zbyňka Ohnoutka, napajedelského místostarosty, aby se k celému prohlášení, můžeme-li to tak nazvat, vyjádřil. A jak jsem předpokládal si tuto příležitost nenechal ujít.

Reakci pana místostarosty, jehož jméno se v souvislosti s aférou často skloňuje, si dovolím uvést v celém znění v rámci tohoto příspěvku. Aby nedošlo k nejasnostem, dále uveřejňuji i mail od paní Psotkové, který najdete na tomto odkaze. Psotková mimo jiné napsala, že město celou dobu odmítalo informovat občany o realitě, tak zde přichází ona realita. Čtěte pozorně.

Odpověď Zbyňka Ohnoutka:

Celý příspěvek

Reklamy
Označeno tagem , , , , , , ,

Prokletí napajedelského zámku 2 – Psaní od zámecké paní

Radnice je alibistická a plodí jen zlo a nenávist, zejména díky své neschopnosti říci lidem pravdu. A jak je vidět zlo plodí jen zlo, nenávist jen nenávist, a s lidskou malostí a zaslepeností je velmi těžké bojovat. Kde je úcta k památkám? A kde je úcta k druhému člověku? Kde je úcta k soukromému vlastnictví?“ To (a nejen to) uvedla ve svém mailu manažerka zámku. Dozvíme se konečně, jaké důvody měli majitelé k vypovězení smlouvy o věcném břemeni, co je přimělo vyhlásit válku radnici a jak si představují spolupráci s městem?

předcházejícím příspěvku jsem víceméně objasnil okolnosti vzniku celé aféry okolo napajedelského zámku a jak jsem slíbil, dnes přináším pokračování. Ve své snaze udělat si v celé kauze jasno jsem oslovil několik klíčových aktérů zámecké aféry. V tomto článku dávám prostor osobě, na jejíž vyjádření někteří Napajedlané čekají již dlouho, osobě, která je oficiálním představitelem a tiskovým mluvčím zámku, Petře Psotkové.

Jak to bylo dál  … 

Než to zakecám, jen rychle připomenu, o čem je tu vlastně řeč. První prázdninový den roku 2013 se zámecký park uzavřel veřejnosti již po druhé. 3. července se rada města seznámila s výpovědí Smlouvy o způsobu plnění práv souvisejících se smlouvou o zřízení věcného břemene, která byla uzavřena dne 19.7.2010, podanou společností Zámek Napajedla s.r.o. viz zdroj. Brzy na to rada města prohlásila, že „veškerá opatření provedená společností Zámek Napajedla s.r.o. dne 1.7.2013 v zámeckém areálu byla učiněna bez předchozího projednání s městem.“ Toto opatření dále považuje za zásadní porušení všech předchozích dohod, pročež se rozhodla zámek žalovat – zdroj.

Zámek konečně promluvil

Petra Psotková Létalová je dcerou majitelky Evy Gajdošík. Po gymnáziu studovala na Univerzitě Tomáše Bati, v současné době je Chateau managerem, zároveň i provází návštěvníky na prohlídkách. Petra přispívá do veřejných diskuzí sporadicky, ačkoli se množí názory, že zde vystupuje pod různými smyšlenými jmény. Narodila se ve znamení ryb. Na žádost paní Psotkové jsem stáhl fotku, která vyobrazovala ji samotnou a její dceru, takže foto ilustrační.

Mail obsahující mou žádost o podání vysvětlení, jsem paní Psotkové poslal brzy poté, kdy došlo k dalšímu uzavření zámeckého parku. Již dalšího dne mne čekala odpověď, která ne zcela splňovala mé očekávání: „Váš email postoupím našemu právnímu zástupci a ten se vám vyjádří.“ Jenže právník ne a ne napsat. Asi měsíc na to, když už jsem myslel, že mi nikdy žádná odpověď  nepřijde, když už jsem se začínal utvrzovat v tom, že ani žádný pádný důvod zámek neměl, mi byl mail konečně doručen, nikoli však od právníka, ale přímo od paní Psotkové (dále už jen Psotková).

V obsáhlém a poměrně emotivním dopise manažerka nastínila několik důvodů, které vedly k rozhodnutí zámecký areál uzavřít. Žádný z těchto důvodů by však ani společnost Zámek Napajedla, s.r.o. dle Psotkové nepotřeboval, protože jak píše „Ke spekulacím o průchodu uvádíme, že areál nikdy nebyl po právu průchozí.“. Ale i přes to, zámecké brány byly uzavřeny také proto, že: Celý příspěvek

Označeno tagem , , , , ,

Prokletí napajedelského zámku 1

Takové to poklidné město, kam přijdete a víte, že tam chcete strávit podzim života. Jen však do té doby než...

Napajedla jsou krásné město. Mají ale jeden kaz.

Abych to uvedl. Napajedla jsou malebné město ležící přímo na půl cesty mezi Zlínem a Uherským Hradištěm. V minulosti se proslavila především chovem anglických plnokrevníků a plastovými hračkami z fabriky Fatra, které se v době normalizačního temna dostaly snad do všech dětských pokojíčků bývalé Československé socialistické republiky. Město, ve kterém jsem se narodil, je přesně takové, jaké si představíte, když se řekne ideální domov, v Napajedlích nic nechybí. Je zde několik půvabných historických budov, katolický kostel, příjemné náměstí, hustá síť cyklostezek, řady rodinných domků, poklidné sídliště na předměstí, majestátní řeka Morava, pole, meze a lesy za humny. A impozantní barokní zámek s velkým anglickým parkem. Jenomže …

Blahodárný poklid v městečku před několika lety začala rušit poměrně nepříjemná aféra okolo dominanty města – napajedelského zámku. Zámek společně s přilehlým anglickým parkem je situovaný v samém srdci města, díky tomuto strategickému umístění zámecký park poskytoval spojnici mezi jižním a severním předměstím. Město proto sepsalo s minulým majitelem – Fatrou (bývalou baťovskou chemickou továrnou, nyní součástí Alliachem, a.s.) smlouvu o věcném břemeni, která umožňovala průchod i průjezd zámeckým parkem, město na oplátku udržovalo stav vozovky a chodníků, sekalo trávu a dodávalo energie do pouličního osvětlení. Tento symbiotický vztah města s Fatrou trval až do roku 2008, kdy se rozhodlo o prodeji zámku i s parkem do soukromých rukou.

Nedávno vyšla smlouva o věcném břemeni jako součást Napajedelských novin, dostupná je i online na tomto odkazu (strana 14).

Dle místní lidové slovesnosti (a to zdůrazňuji) byli zájemci hned dva. První kupec měl být movitý Američan, který zámek chtěl odkoupit pro soukromé účely, nemovitost chtěl oprostit od věcného břemena a městu – údajně – nabídnout extra finance na postavení nového klubu kultury. Majitel se ale nakonec rozhodl – ve víře udržení oboustranně výhodného vztahu města se zámkem -nemovitost prodat druhému zájemci, napajedelské rodačce, která přijala zámek i s věcným břemenem a která, aspoň jak jsme se domnívali, chtěla zámek nechat otevřený lidem…

Mi casa, su casa – Můj zámek je i tvůj zámek

Každý prázdninový den jsem doma ohlásil "budu v zámku" rodiče věděli, kde mne mohou hledat a že budu v bezpečí, večer tam často chodili posedět na jedno pivo, tehdy ještě fungoval tamější bufet.

Každý prázdninový den jsem doma ohlásil „budu v zámku“, rodiče věděli, kde mne mohou hledat a že budu v bezpečí, večer tam sami často chodili posedět na jedno pivo, tehdy totiž ještě fungoval tamější bufet.

A zde se musím pozastavit nad významem, který má zámecký park pro obyvatele města. Kromě toho, že , jak jsem již naznačil, poskytoval průchod a průjezd pro cyklisty z jednoho konce města na druhý. Magistrála mezi severní a jižní bránou nebyla však jedinou komunikací v parku. Ten byl propletený sítí chodníčků, dva z nich vedly k menším branám, jedné východní, která skýtala přístup na ulici Nad zámkem a lesopark Kalvárie, a druhé východo-severně orientované, která sloužila jako bezpečná a výhodná zkratka pro lidi mířící z jižní části města na hřbitov. Nicméně tyto brány ani komunikace nebyly součástí věcného břemena a dnem nabytí vlastnického práva se nová majitelka rozhodla obě brány trvale uzavřít.

Ale veřejné komunikace nebylo to jediné, o co obyvatelé města v důsledku prodeje nemovitosti přišli. Zámecký park sloužil po několik desítek let jako jediný veřejný prostor ve městě. Vyrostly a dospěly zde generace Napajedlanů, v míru a relativním pokoji zde koexistovali děti, adolescenti, dospělí i senioři, svůj volný čas zde společně trávily všechny vrstvy měšťanů, místo zde bylo jak pro pejskaře, tak pro cyklisty, bruslaře, pivaře, nihilisty, malé děti a matky s kočárky, stejně tak pro lidi, které by dnešní majitelka zámku zřejmě označila za „feťáky“, já bych je nazval spíš jako neškodné nonkonformní adolescenty.

Kromě toho se v rámci zámeckého parku nacházela a stále nachází budovy a pozemky, které patří městu. V těchto budovách dříve sídlily všechny kulturní instituce města, které zaštiťuje Klub Kultury, jenž vlastní divadelní sál, bufet, loutkový sál a mnoho přilehlých budov, hřišť a taky několik tenisových kurtů a volejbalových hřišť přímo v centru parku. A v těchto budovách se odehrávaly všechny významné společenské i kulturní akce města, až do té doby, kdy byl zámek prodán.

Zlořečená zámecká paní Eva Gajdošík

Noví šťastní majitelé zámku, méně šťastní už potom byli obyvatelé města...

Noví šťastní majitelé zámku, méně šťastní už potom byli obyvatelé města…

Brzy po odprodání zámku tohle všechno skončilo.  Všichni lidé byli ze dne na den doslova vypuzeni ze zahrady Eden, jejíž význam byl pro nás – Napajedlany – jedinečný a nenahraditelný. Bezstarostný duch užívání si volného času se vypařil, brány se zavřely, sportoviště osiřela, kultura města uvadla. Jediným obyvatelem parku se stali jeho noví majitelé. Není divu, že si nová majitelka, Eva Gajdošík, brzy vysloužila mnoho nelichotivých přezdívek. K těm, co se celkem ujaly, patří Bathory, černá paní, zámecká čarodějnice… paní Gajdošík dnes už však nikdo nenazve jinak než prostě a jednoduše Hraběnka. Dost nepříznivou reputaci své matky se dodnes snaží zlepšit paní Petra Psotková, která je oficiálním Chateau Managerem její PR a propagační snahy naleznete v mnoha regionálních, volnočasových, lifestalových a jiných magazínech, stejně tak se objevuje na většině reklamních sdělení zámku, fórech a veřejných diskuzích ohledně zámku.

Jaké plány měla Hraběnka se zámkem, když ho kupovala, to se můžeme jenom dohadovat. Brzy poté, co jej získala do svých příslovečných pařátů, zámek zcela uzavřela. Důvodem této radikální změny bylo deklamované nebezpečí pádu stromů, zámek byl tedy na dlouhou dobu zcela uzavřen, i když se nezdálo, že by se stromy chovaly agresivněji než obvykle… když byl zámek opět otevřen, většina nejstarších exemplářů byla vykácená, jaká to škoda. Majitelé se však oháněli dendrologickými posudky, což o to, ale nové stromy doposud vysazeny nebyly. Do dezolátního stavu se dostaly i obvodové zdi parku a louky, které již nikdo nesekal. Změny nastaly i pro cyklisty, průjezd zámkem byl zakázán a povolen byl výhradně držitelům speciálního oprávnění, neznám nikoho, kdo by toto oprávnění dostal. Zámek, povolenky, celkem kafkovské nemyslíte? O hraběnce se brzy rozneslo, že po parku naháněla nebohé důchodce, kteří si na kole hlemýždím tempem zkracovali cestu na hřibitov, a přidělovala jim pokuty za nedovolený průjezd. Nicméně, tohle budou zřejmě jenom pomluvy.

Hraběnka strikes back

A jak to bylo dál… zámek zůstal uzavřený, pokračovalo se v rekonstrukcích. Brzy byla na zámku zřízena prohlídková trasa, otevřena nová zámecká kavárna, v parku bylo vybudované jakési cvičiště pro golfisty, v podkroví se zřídilo několik přepychových apartmá, nové sídlo zde našel i Moravský kulinářský institut, své slavností sály a salonky zámek začal pronajímat svatbám a Zámek zde uskutečnil i jeden vánoční ples (poznámka: cena za obřad, pronájem i lístek na bál byly však tak vysoké, že si je mohl dovolit jen zlomek lidí bydlící v Napajedlích). Chvilku to vypadalo, že město se zámkem našlo společnou řeč a nová majitelka je opravdu otevřená (i přes počáteční eskapády) znovu přijmout obyvatele města, které proti sobě před tím tak důmyslně popudila. Jenomže cílovou skupinou Zámku Napajedla, s.r.o (nové právnické osoby) nebyli obyvatelé města, nýbrž příslušníci vyšší střední třídy z celého kraje a přítomnost chudších napajedlanů se majitelce brzy začala zajídat. Možná i proto se rozhodla k dalšímu radikálnímu kroku, prvního června 2013 byl zámek podruhé a nadobro uzavřen.

A toto je konec první části. O tom co vedlo ze dne na den společnost Zámek Napajedla, s.r.o. památku veřejnosti opět zavřít, kterak se několik desítek lidí dostalo do nesnází, když byli v zámku tímto nerozvážným krokem uvězněni a i o tom jak se k celé situaci konečně postavilo město bude pojednávat další článek.

UPOZORNĚNÍ: Pokud jste dočetli až sem, nezbývá mi než vám poblahopřát k trpělivosti, pokud nesouhlasíte, prosím zanechte mi komentář, nejlépe slušný. Zdůrazňuji, že jsem doposud nestranný a nesnažím se očernit majitelé zámku, pouze píšu to, jak to vidím a pracuji s informacemi, které mám.

Označeno tagem , , , , , , , ,
Ema mele

tragikomické historky

Blogs Of The Day

Just another WordPress.com weblog

VEGANPALEO

......veganství & paleo diet.....

The Genealogy of Style

All the epigones find their own way

Šťastný blog

Zápisky o hledání osobního štěstí

Growing Wild

"Because life isn’t all about growing up, it’s about growing wild!"

Veganovo svědomí

This WordPress.com site is the cat’s pajamas